V dnešní době je angína chápana jako naprosto banální onemocnění a mnohdy zbytečně podceňujeme její nebezpečnost. Málokdo z nás si totiž může pamatovat, jak nebezpečná dokáže být. V dobách kdy neexistovala antibiotika, si bakteriální infekce vyžádali spousty mrtvých. Cesta od objevení penicilinu po jeho masové nasazení nebyla vůbec snadná a ve své době mu nebyl přikládán velký význam. Alexander Fleming se původně zaměřil na chirurgii, ale shoda náhod ho dovedla k bakteriologii v laboratoři Wrighta a Freemana. Tito pánové za první světové války vedli pro armádu výzkum ve Francii. Jejich poznatky o infekcích se sice do praxe dostali až koncem války, přesto jim je připisován velký význam v rozvoji chirurgie. Po skončení války se Fleming vrátil ke svojí prací v laboratoři, kde se mu podařilo v roce 1922 izolovat lysozym. Tento enzym se schopností narušit stěny bakterii však bylo ve své době obtížné vyrobit a tak jeho čas nadešel až o třicet let později. Flemingův život se v podstatě skládal z velké dávky náhod.
Jeho záliba v pěstování plísní v petriho misce v roce 1928 přinesla své ovoce, když plíseň známá jako Penicillium Notatum vykázala schopnost hubit okolní mikroby. Získaná látka však během několika hodin ztrácela své schopnosti a pro běžné využití proti infekcím jako je angína si žádalo výrobu ve velkém. Další obtíž nastala s izolací čistého penicilínu, které se Flemingovi nepodařilo dosáhnout. Ve vědeckých kruzích byl jeho objev přijat velice chladně a proto k úspěšné izolaci došlo až v roce 1940. Ernst Chain a Howard Flory ho po úspěšných testech na zvířatech v únoru 1941 otestovali na pacientovi umírajícím na septikemii, u něhož se začalo dostavovat zlepšení. Penicilin však stále neměl vyhráno, neboť ve válečném stavu britská vláda nehodlala sponzorovat výrobu nového léku a farmaceutické společnosti ho zamítli jako nedostatečně ziskový. Flory s Chainem se však nevzdali a v mykologickém ústavu se jim podařilo zdokonalit metodu výroby penicilinu a léčit s ním další pacienty. Když poté New York Times napsal o zázračném léku, nastal u farmaceutických firem obrat. Fleming, Flory a Chain získali za objevení penicilinu po právu Nobelovu cenu za medicínu.
Tonzilitida čili angína je akutní zánět krčních mandlí způsobený bakteriální infekcí. Streptococcus krom angíny způsobuje např. i spálu. Přibližně u 10% případů bývá však původce i virového či mykotického původu. K jejímu šíření dochází pomocí kapénkové infekce v období větších klimatických změn. Pojmenování angína má původ v latinském výrazu angere, čili svírat, což výstižně popisuje průběh onemocnění. Při něm jsou primárně zasaženy krční mandle a hrdlo. Mandle jsou lymfatická tkáň tvořící obrannou linii před mikroorganismy, které by mohli do našeho těla proniknout společně se vzduchem nebo potravou. Povětšinou si se všemi vetřelci dokáží poradit, ovšem při podzimním střídavém počasí může dojít k oslabení imunity a propuknutí nemoci. Inkubační doba se pohybuje v rozmezí jednoho až čtyř dnů, než se objeví tolik známe příznaky. Nepříjemná bolest a škrábaní v krku má tendenci se zhoršovat při polykání. Mandle jsou nápadně zarudlé a zduřele, velice často jsou na nich pozorovány bílé flíčky. Dostavuje se únava, bolest hlavy a kloubů. Horečka ani zvětšené mízní uzliny nejsou podmínkou a ne u každého pacienta se dostaví.
Angína je v současnosti považována za banální onemocnění, avšak jeli přechozena, může mít za následek řadu nebezpečných komplikací. Dostane-li se infekce do hlubší tkáně hltanu, vzniká absces, nebo-li hnisavé ložisko. To je nutné chirurgicky odstranit, aby se zabránilo případnému rozšíření zánětu do celého organismu, kde by mohl ohrozit i na životě. Neléčená angína může hlavně u dětí způsobit akutní selhání ledvin. Další možnou komplikací je vypuknutí revmatické horečky. Ta zpravidla zanechává trvalé následky na našich kloubech a chlopni srdce. Nasazováním penicilinu při propuknutí nemoci se v civilizovaném světě podařilo výskyt těchto potíží minimalizovat. Avšak je bezpodmínečně nutné dodržovat množství a délku dávkování. Krom penicilínu se hojně využívají i kloktadla, která jsou účinná proti bolestem v krku.